Ordinuje:
Úterý | 8:00 - 12:00 |
Ordinuje:
Pondělí | 08:00 - 12:00 | 14:00 - 16:00 |
Úterý | 14:00 - 20:00 | |
Středa | 08:00 - 12:00 | 14:00 - 16:00 |
Čtvrtek | 14:00 - 20:00 | |
Pátek | 08:00 - 12:00 střídavě | 14:00 - 16:00 14:00 - 20:00 |
Ordinuje:
Pondělí | 14:00 - 20:00 | |
Úterý | neordinuje | neordinuje |
Středa | 14:00 - 20:00 | |
Čtvrtek | 08:00 - 12:00 | 14:00 - 16:00 |
Pátek | střídavě 08:00-12:00 | 14:00 - 20:00 14:00 - 16:00 |
Veterinární sestra.
Vážení klienti,
v roce 2010 byl objeven nový typ viru hemoragického onemocnění králíků (RHDV2). Běžně používaná vakcína Pestorin je proti tomuto typu neúčinná. K přenosu onemocnění dochází přímým kontaktem s nemocným zvířetem, nebo přes infikované krmivo, chovatelské potřeby, oblečení, dále prostřednictvím hmyzu a hlodavců. Toto onemocnění je vysoce nakažlivé s vysokou mortalitou dosahující až 100%.
Vakcinace je proto doporučitelnái u Vašich domácích mazlíčků.
Jedinou prevencí je tedy vakcinace, a to vakcínou ERAVAC.
Oproti loňskému roku je vakcína rozdělena na samostatné dávky pro jedno zvíře, které máme na naší klinice denně k dispozici.
Proto letos na jaře ani na podzim již neproběhne akce hromadného očkování.
Očkování touto vakcínou lze provést současně s vakcínou Pestorin Mormyx. Vakcinaci lze provést i odděleně.
Vakcinují se králíčci od 30 dní věku, s nástupem imunity 1 týden, s revakcinací za 9 měsíců.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
MVDr. Petra Kubátová
Určení vhodné doby ke krytí je často pro chovatele nelehkým úkolem. Laboratorní vyšetření může vše výrazně ulehčit. Optimální den krytí lze stanovit podle vyšetření koncentrace progesteronu v krvi nebo cytologickým vyšetřením stěru z klenby poševní. Doporučujeme spíše stanovení hladiny progesteronu, protože je přesnější.
Na naší klinice je vyšetření progesteronu prováděno na počkání! Stejně tak i vyšetření cytologického stěru.
Vyšetření hladiny progesteronu se provádí z krve a trvá do 15 minut. 🙂
Dan k nám přišel poslední pátek v červenci roku 2016 s týden starým ošetřením osiny v meziprstí na pravé pánevní končetině. Obvaz bohužel způsobil na končetině otlak až nekrózu velké části kůže, podkoží, svalů a šlach v oblasti tarsálního kloubu a obrovský otok končetiny v oblasti prstů.
Dana jsme museli na hlubší vyšetření sedovat, protože končetina byla velmi bolestivá. Takže jsme odebrali krev, abychom věděli, že Dan sedaci dobře zvládne a po předoperačním vyšetření jsme přešli k revizi končetiny. Po výrazné toaletě rány a po takzvaném debriadmentu (očištění od nekrotické tkáně) jsme zjistili reálné poškození. Kůže, podkoží a svaly byly odumřelé a velmi zapáchající a ani šlachy nebyly zdravé konzistence. S upřímností musím říct, že jsme v této chvíli reálně uvažovali o amputaci. Naštěstí nás odhodlání majitele končetinu zachránit přesvědčilo se o to pokusit.
V takové chvíli je vždy velmi důležité obeznámit majitele s faktem, že konzervativní terapie bude v tomto případě velmi zdlouhavá, časově i finančně náročná.
Končetinu jsem řádně očistili, odstranili veškerou odumřelou tkáň a přiložili krycí obvaz se speciálním krycím materiálem, který podporuje takzvaný mokrý typ hojení tkáně. Velkou starostí pro nás byla i mokvavá dermatitida v oblasti prstů, tuto část jsme řešili jiným krycím materiálem. Dan dostal léky proti bolesti a otoku (NSAIDs), trojkombinaci antibiotik a nejsilnější analgetikum (opiát).
Kvůli revizi a převazům musel být Dan sedován i v dalších dvou dnech. Sedaci po každé zvládl velmi dobře.
Následující převazy Dan již zvládal bez sedace, jen nám u nich nikdy nezapomněl říct, co si o nás myslí.:) Na končetinu jsme použili několik typů krycích obvazových materiálů, několik druhů mastí a desinfekčních roztoků dle vývoje hojení rány. Dan dostával enzymy pro odstranění nekrotické tkáně, léky od bolesti a antibiotika více než měsíc. Ale obecně terapii zvládal velice dobře.
Největší starosti nám zprvu dělaly nekrotické šlachy, ale i ty se postupně začaly uzdravovat. Prognosticky velmi významné také bylo, že Dan po celou dobu končetinu zatěžoval. A tak se končetina pomalu ale jistě začala uzdravovat.
Maruška je fenka border kolie, která k nám přišla po úrazu, kdy na ní během procházky v lese spadla kláda. Fenka vůbec nezatěžovala levou přední končetinu.
Bohužel bylo již od dveří patrné, že se jedná o zlomeninu. Po jemném vyšetření v ordinaci a po pořízení RTG snímků se naše podezření potvrdilo. Byly zlomené loketní i vřetenní kost a to zhruba v polovině délky. Provedení chirurgického zákroku jsme naplánovali na následující den, do té doby jsme založili mnohovrstevný obvaz podpořený dlahou, aby fenka zlomenou nohou mohla hýbat co nejméně.
Druhý den jsme Marušku operovali. Na kost loketní jsme založili ploténku se sedmi šrouby. Vřetenní kost se po fixaci té loketní zhojí sama. Po provedení zákroku jsme končetinu opět zavázali, pro jistotu opakovaně s dlahou, a to zejména kvůli temperamentu pacienta .:)
Fenka se hojila hezky, proces hojení doprovázely jen drobné komplikace s otlaky pod obvazy. I na kontrolním rentgenu za 3 týdny vypadalo všechno na dobré cestě.Postupně jsem pacientce povolovali delší a delší procházky, dvakrát prováděli kontrolní RTG, až jsme jednoho dne Marušce povolili normální režim.
Zhruba po 4 měsících a dalších kontrolních snímcích jsme usoudili, že je vše v pořádku a že je na čase ploténku vyndat. Maruška tak opět podstoupila zákrok a i tentokrát proběhlo vše bez komplikací.
Pacientka dnes běhá jako nová a už ani neví, že měla kdy zlomenou nohu. 🙂
11letý kocourek jménem Pan Borůvka k nám byl přivezen se zvětšenými, bolestivými, rozpraskanými polštářky na všech končetinách pro které měl značně omezenou pohyblivost. Panu Borůvkovi byl současně zjištěn zubní kámen v dutině ústní a rozsáhlý zánět dásní. Po dohodě s majitelkou jsme pacienta objednali na odstranění zubního kamene v celkové inhalační anestezii. Při té příležitosti jsme zárověň odeberali vzorky z polštářku k histopatologickému vyšetření, jelikož jsme měli podezření na vzácnou diagnózu - plazmocelulární pododermatitidu koček.
Výsledek histopatologického vyšetření potvrdil naše obavy. Felinní plazmocelulární pododermatitis je vzácné onemocnění koček, které postihuje jeden, případně i více polštářků. V počátcích onemocnění dochází k vytváření šupin s otoky polštářků, v případě nezahájení adekvátní léčby hrozí až ulcerativní změny s rizikem celkové zánětlivé odpovědi organizmu. Příčina tohoto onemocnění je doposud nejasná, ale nelze vyloučit podíl autoimunitního zánětu. Mnoho pacientů je FIV (virus kočičí imunodeficience) pozitivní. Dle posledních doporučení je zlatým standardem léčba imunosupresivní (často celoživotní) v kombinaci s tetracykliny. Po stanovení diagnózy jsme Panu Borůvkovi nasadili adekvátní léčbu . Pacientovi přejeme pozitivní odpověď na léčbu a brzké uzdravení. VF